Tak nám zrušili EET

na webových stránkách etrzby.cz najdete toto znění:
„Senát dne 14. 12. 2022 schválil návrh Ministerstva financí na zrušení zákona o evidenci tržeb.
Návrh zákona, kterým se ruší povinnost evidovat tržby, nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy, a to ani pro dobrovolně evidující podnikatele. Systém EET nebude od 1. ledna 2023 funkční.“

Co je to EET?

Elektronická evidence tržeb měla zaznamenávat formou online hotovostní tržby podnikatelů, kteří měli povinnost reportovat tyto tržby do systému Finanční správy, následně obdrželi fiskální identifikační kód (FIK), který se tiskl na účtenku a s FIKem byla předána účtenka zákazníkovi. Zákazník si tak mohl dle FIKu ověřit, zda podnikatel danou tržbu opravdu zaevidoval.

Proč EET?

opět budu citovat z webu www.etrzby.cz:
„Elektronická evidence tržeb je převratný systém, který má jeden hlavní cíl: narovnat podnikatelské prostředí v České republice.“

Super a také platí: z historie se prý máme poučit 😊 Tak se pojďme podívat, jak to celé vlastně probíhalo.

Etapy EET

Průběh celého zavádění EET nijak nenaznačuje, že by podnikatelské prostředí bylo narovnáno.
Celý proces EET byl rozdělen do 4 etap, kdy se měly v každé etapě začít evidovat tržby jiné podnikatelské činnosti.

Zarážející fakt od počátku byl ten, že se měly evidovat i platby kartou. Proč platby kartou, když je následně mohu ověřit a doložit bankovním výpisem?

Od 1. 9. 2016 začala přípravná fáze EET a daňový portál byl rozšířen o tuto sekci.
Od 1. 11. 2016 mohli podnikatelé provést cvičně evidenci tržeb, aby si vyzkoušeli funkčnost svých pokladen.

První etapa měla začít 1. 12. 2016 a v rámci EET se měly evidovat hotovostní tržby z ubytovacích a stravovacích služeb zatříděné dle klasifikace NACE do kódů 55 a 56.

Kód 56 se však netýká všech činností, ale jen těch, co jsou službou, tedy netýkal se dodání zboží
– např. stánkového prodeje občerstvení, jídla s sebou, kávy do kelímku, rozvozu jídla – toto se mělo rozběhnout až v rámci 3. etapy, a to od 1. 3. 2018.

Takže podnikatelé pracující ve stravovacích službách měli trochu zamotanou hlavu:
– jídlo a pití ke konzumaci v restauraci měli povinnost evidovat již v 1. etapě,
– jídlo a pití k odnesení s sebou ve 3. etapě,
– balené nápoje, které restaurace nakupuje a prodává v nezměněném stavu ve 2. etapě.

A co kadeřnice, která prodává šampóny? Její činnost spadala do 3. vlny, ale prodej zboží padá do 2. vlny.

V zákoně toto bylo upraveno formou tzv. minoritních činností, tzn. činnosti nepřekračující 49 % celkových příjmů a současně 175 000 Kč za rok v jedné provozovně, se mohly evidovat až od okamžiku vzniku povinnosti evidovat příjmy z hlavní činnosti.
Tedy prodej šampónů, až když kadeřnice spadne do své 3. vlny 😊

A podnikatelům ve stravovacích službách bylo povoleno vše již evidovat v rámci 1. vlny, pokud tak chtějí.

Druhá etapa měla započít 1. 3. 2017 a jednalo se o veškerý velkoobchod a maloobchod.

Třetí etapa se měla rozběhnout 1. 3. 2018, zde byly zahrnuty všechny další činnosti kromě vyjmenovaných a vyčleněných do 4. etapy.

A čtvrtá etapa měla celý proces ukončit, a to dne 1. 6. 2018, a byla zde zahrnuta vybraná řemesla a výroba.

Ubytování versus pronájem

Kromě stravovacích služeb šly do 1. vlny i ubytovací služby. No ale co je vlastně ubytovací služba?
A rozvířila se debata co jsou a nejsou ubytovací služby.

Je Airbnb ubytovací služba nebo pronájem?
Dnes už máme konečně jasno 😊

A provozovatelé Airbnb se v tu dobu zapotili, protože Airbnb je ubytovací činnost a patří do příjmů z podnikání a podnikatel musí vlastnit na tuto činnost živnostenské oprávnění a platit z těchto příjmů sociální a zdravotní pojištění a navíc se stává identifikovanou osobou s povinností platit DPH z přijaté služby od osoby neusazené v tuzemsku. Uff )

A finanční správa začala obesílat provozovatele Airbnb a vyzývat je k podání daňového přiznání jak k dani z příjmů FO, tak k dani z přidané hodnoty.

EET se jich většinou nedotklo, protože ubytovatelé Airbnb neuskutečňovali hotovostní platby, jen se svezli s vlnou EET tím, že se o této činnosti začalo mluvit a zjišťovali jsme, jak to všechno vlastně funguje a jak se na to dívá naše finanční správa.

Nastala 1. vlna EET

Podnikatelé museli umístit do svých provozoven texty, zda prodávají v běžném režimu (tzv. online – účtenka musela obsahovat BKP a FIK) či ve zjednodušeném režimu (tzv. offline – účtenka obsahovala BKP a PKP) a do 5 dnů museli tito podnikatelé online reportovat tržby správci daně.

Na školeních jsem vysvětlovala příklad, kdy podnikáte na horách a nemáte internetové připojení a do 5 dní musíte sjet dolů do města a reportovat tržby za uplynulé dny 😊

Od 1. 12. 2016 se nám objevila i sleva na evidenci tržeb ve výši 5 000 Kč pro fyzické osoby podnikatele, kteří zaevidovali svou první tržbu. Sleva měla představovat malou úlevu na vynaložené náklady v souvislosti s EET – podnikatelé si totiž museli pořídit pokladní zařízení a softwary umožňující EET.

Ověřování účtenek

Na daňovém portálu se objevila sekce: Ověření účtenky EET. Zde si mohli zákazníci ověřit, zda byly informace z účtenky finanční správě podnikatelem reportovány. Pokud se ověření nezdařilo, zákazník byl vyzván k doplnění jména a adresy podnikatele, a tím de facto daného podnikatele na finanční správu nahlásil.

Vznikl také web, kterému se začalo říkat „udavačský web“, kde zákazníci mohli anonymně nahlásit podnikatele, který jim účtenku nevydal.
Pokuty za nevystavení účtenky byly vysoké, až 500 000 Kč.
První den přišlo na finanční správu údajně až 130 oznámení o nevydaných účtenkách.

Účtenková loterie

1. 10. 2017 byla spuštěna účtenková loterie a v daňových zákonech se objevilo, že příjmy z účtenkové loterie jsou osvobozené příjmy 😊
Nebyla dána povinnost zákazníkovi si převzít od podnikatele účtenku, dělo se tak pozitivní motivací 😊

Citace z webu etrzby.cz:
„Každý měsíc se hraje o více než 20 tisíc cen v hodnotě od 100 Kč do 1 000 000 Kč, včetně automobilu. Účast je zdarma a vyhrát může každý, kdo si zaregistruje platnou účtenku.“

Účastnili jste se? Vyhráli jste někdo něco? Super, přejeme vám to.

Ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu vyplynulo:
„Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní.“

Výjimky z výjimek

Dne 6. 11. 2017 schválila vláda prováděcí nařízení, které z evidence tržeb vyjímá:

–  osoby úplně a prakticky nevidomé a hluchoslepé, a to s účinností od data vyhlášení prováděcího nařízení ve Sbírce zákonů,

– pro období 14. až 24. prosince tržby z prodeje sladkovodních ryb, a to v provozovnách, ve kterých poplynou pouze uvedené tržby (zatím pro období vánoc 2017, 2018 a 2019); pokud v provozovně budou přijímány i tržby z prodeje jiného zboží, budou podléhat evidenci tržeb i tržby z prodeje sladkovodních ryb.

Výjimky z výjimek, a ještě stanovené nařízením mimo zákon, jsou nejlepší – hlavně je to potom vše srozumitelné, přehledné a průhledné 😊

EET a Ústavní soud

Před Vánoci 2017 však nastal zlom. Skupina poslanců podala návrh na zrušení zákona o EET k Ústavnímu soudu. Ústavní soud zákon o EET nezrušil, ale zrušil několik ustanovení zákona.

Ze strany ministerstva financí tehdy zaznělo: „Třetí a čtvrtá fáze v tuto chvíli nenaběhnou v zákonných termínech, ale až poté, co znovelizujeme zákon o EET. Vnímáme to pozitivně, protože jsme stejně zvažovali, že formou nařízení vlády vyjmeme určité typy podnikatelů z EET.“

A kde je teď to rovné prostředí?

Ústavním soudem bylo řečeno:
– trvalé i dočasné výjimky z EET musí být zakotveny přímo v zákoně, nikoliv ve vládním nařízení jako nyní; vláda nemůže nařízením určovat, které tržby budou vyjmuty z evidence tržeb, toto právo patří moci zákonodárné,
– byl pozastaven náběh 3. a 4. etapy než bude zákon o EET novelizován,
– od března 2018 už zákon nebude platit pro platby kartou při nákupu na internetu,
– náležitostí účtenky EET nebude DIČ, protože obsahuje u fyzických osob jejich rodné číslo.

A je to! 😊

A jak to bylo dál?

Novela zákona o EET se projednávala dost dlouho a EET mělo být opětovně spuštěno 6 měsíců po platnosti novely, předpokladem byl den 1. 7. 2019.

Novela upravovala:
– náběh 3. a 4. fáze, které měly být spuštěny najednou,
– omezovala působnost zákona jen na tržby dosažené na území ČR,
– upravovala dočasné a trvalé výjimky z EET,
– vracela povinnost uvádět na účtenkách DIČ, pokud není jeho součástí RČ,
– a navrhla nové řešení pro malé podnikatele tzv. zvláštní režim, což byl vlastně papírový režim – zpátky na stromy 😊

Papírový režim
Podnikatel si bude moct vyzvednout předtištěný blok papírových účtenek na finančním úřadě, bude vystavovat účtenky z bloku, poté vyhotoví seznam denních tržeb do 24 hodin od přijetí platby a 1x za čtvrt roku zašle speciální formulář (tiskopis) s údaji o výši tržeb a počtu vydaných či stornovaných účtenek na finanční správu.

Jak prosté milý Watsone! 😊

Papírový režim byl vytvořen pro fyzické osoby nebo právnické osoby poskytující zdravotních služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, zároveň musel být podnikatel neplátce DPH, s max. 2 zaměstnance, výše hotovostních tržeb za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nesměla přesáhnout 200 000 Kč, a předpokládaná výše hotovostních tržeb v následujících 12 kalendářních měsících nesměla též přesáhnout 200 000 Kč.

No comment 😊

EET a sazby DPH

Ale zase něco dobrého se musí EET nechat.
Se zavedením EET od 1. 12. 2016 byly přeřazeny stravovací služby z 21 % sazby DPH do 15 % sazby (asi jako bonus za to, že musí evidovat tržby v systému EET dříve než ostatní).

Další snižování DPH nastalo od 1. 5. 2020 (ke snížení sazeb se opět přistoupilo v souvislosti se změnou zákona o EET), kdy byly přeřazeny do 10 % sazby DPH některé služby a zboží, a kromě jiného i naše stravovací služby, a dokonce již i v rámci stravovací služby prodej točeného piva z nádob o obsahu převyšujícím 10 litrů.

Nakonec předpokládaný termín spuštění EET na den 1. 7. 2019 nevyšel a nový termín byl naplánovaný na den 1. 5. 2020, kdy se měla rozběhnout 3. a 4. vlna EET najednou.

EET se mělo tedy rozšířit již na všechny činnosti z podnikání.

EET a Covid

Ale ouvej!
Na začátku roku 2020 se objevily zprávy ohledně výskytu onemocnění novým koronavirem v Číně – to je daleko, říkali jsme si – a v únoru/březnu 2020 se objevil i v ČR.

Dne 27. 3. 2020 byla novelou zákona o EET pozastavena povinnost evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu (po dobu stavu nouze a následující 3 měsíce),

dne 3. 6. 2020 došlo k prodloužení odkladu EET pro všechny subjekty do 31. 12. 2020,

a dne 3. 11. 2020 k dalšímu prodloužení odkladu EET pro všechny subjekty do 31. 12. 2022,

s tím, že od 1. 1. 2023 bude EET znovu spuštěno, a to na všechny podnikatelské subjekty.

EET zůstalo na dobrovolné bázi, kdo chtěl, pokračoval, ale nemusel již odesílat údaje o tržbách správci daně, nemusely se vystavovat účtenky dle zákona o EET a odpadla povinnost umístění informačního oznámení.

A teď říkáte, že je všemu konec?

A kolik nás to stálo času a úsilí? Kolik lidí to „zaměstnalo?“
Těch, co vytvářeli legislativu, těch, co ji neustále měnili, těch, co vyvíjeli nový SW, těch, co školili.
Těch, co tržby povinně celou dobu evidovali ani nemluvě a v neposlední řadě: kolik že nás to stálo peněz ze státní kasy?